Proč časté praní bolí přírodu a jak jej zredukovat?

Outdoorové oblečení je stvořeno pro aktivity tam venku a je přirozené, že při aktivitě naše tělo produkuje pot. Nemluvě o vodě, blátě, prachu a špíně, které je oblečení během toulek po horách vystaveno. Je proto přirozené, že aktivní turista potřebuje zapínat pračku poměrně často.

Časté praní je však tichým škůdcem, který ubližuje přírodě víc, než je na první dojem zřejmé. Při každém praní dochází k plýtvání vodou, významné spotřebě energie, opotřebování oděvů a znečištění vod. Předpokládá se, že praní a sušení je zodpovědné až za 2/3 celkového dopadu jednoho kusu oblečení na životní prostředí. A to tedy není málo.

Naštěstí existuje několik cest, způsobů a technik, jak potřebu praní outdoorového oblečení minimalizovat a vše začíná již při výběru outdoorové výbavy.

Jak časté praní škodí přírodě?

Časté praní má mnohem větší vliv na životní prostředí, než mnozí vůbec tušíme.

1. Významná spotřeba vody

Tradiční pračky používají velké množství vody a přestože se výrobci praček průběžně snaží snížit spotřebu vody na jedno praní, nejefektivnějším způsobem je stále prát co nejméně. Podle statistik je průměrná spotřeba vody na praní na úrovni 70 litrů, přičemž zejména starší modely svrchu plněných praček mohou použít na jedno praní až 150 litrů vody. Když si spočítáme, kolikrát ročně pračku zapneme, celkové množství spotřebované vody může být až šokujícím způsobem vysoké.

2. Významná spotřeba energie

Pračky potřebují pro své fungování poměrně velké množství elektrické energie. Ta je potřebná jednak na ohřátí vody, ale také na chod motoru pračky, případně na chod sušičky. Vyšší spotřeba energie negativně přispívá k množství skleníkových plynů, které zase negativně působí na naše klima.

3. Používání škodlivých chemikálií

Většina standardních pracích prostředků obsahuje řadu chemikálií, například fosfátů. Tyto chemikálie končí v odpadní vodě, čímž znečišťují vodní ekosystémy a ohrožují život ve vodě. Navíc i samotná produkce těchto prostředků přispívá ke znečištění a tvorbě odpadu.

Méně častým praním zredukujeme nutnost využívání těchto prostředků.

4. Znečištění mikroplasty

Většina outdoorového oblečení obsahuje syntetické materiály jako je polyester, nylon či elastan, které během praní vylučují mikrovlákna. Tato mikrovlákna jsou miniaturní plastové částice, které jsou příliš malé na to, aby je filtry zachytily, takže si po praní nacházejí cestu až do našich řek, jezer a oceánů.

Tato mikrovlákna jsou škodlivá nejen pro vodní živočichy, ale také pro lidi, kteří tyto živočichy konzumují.

Méně častým praním zredukujeme tedy i množství těchto mikrovláken, která se dostanou až do vody.

5. Opotřebování oblečení

V ZAJO se řídíme heslem, že i nejekologičtěji vyprodukovaný kus oblečení je odpadem, pokud se nenosí nebo nedokáže plnit svůj účel. A že nejekologičtější produkt je ten, který lze používat dlouhá léta, bez potřeby jej vyměnit za něco jiného.

Častým praním jsou však materiály vystaveny mechanickému stresu, který vede k jeho degradaci, vyblednutí barev a zkrácení životnosti. Snížením množství praní prodloužíme životnost outdoorového oblečení, čímž odpadá potřeba shánět nový kus oblečení, přičemž produkce každého kusu oblečení s sebou přirozeně nese jistou enviromentální zátěž, od produkce materiálů, přes produkci samotného oblečení, až po jeho přepravu.

Jak zredukovat množství potřebného praní?

1. Po každém použití oblečení nebo výbavu provětrejte na čerstvém vzduchu

Důrazně doporučujeme každý kus oblečení, ale také výbavy typu spacáky či stany, po použití nechat provětrat. Materiály tím zbavíme vlhkosti, nejčastěji způsobené pocením nebo deštěm, čímž nedovolíme bakteriím a plísním efektivně se ve struktuře materiálu šířit. Oblečení z vybraných materiálů jako například merino vlna tak dokážeme navíc zcela zbavit zápachu, díky čemuž jej můžeme používat i několik dní bez přestávky a to bez potřeby praní.

Není to však jen o zápachu, množící se bakterie a plísně oslabují strukturu materiálu, což zkracuje jeho životnost a redukuje jeho funkčnost.

2. Lokální skvrny vyčistěte ručně

Na turistice se přirozeně naše oblečení setká s prachem, blátem a špínou. Takové skvrny na oblečení však není nutné automaticky řešit praním, obzvláště u outdoorových materiálů platí, že lokální vyčištění skvrn je často velmi jednoduché a účinné. Stačí se řídit instrukcemi při daném produktu

Ručním vyčištěním skvrn nejen ušetříme cenné zdroje, které bychom minuli praním, ale ochráníme i samotný materiál před potřebou praní, které by mohlo zredukovat jeho funkčnost a zkrátit jeho životnost.

3. Pokud už perete, perte oblečení v pracích sáčcích

Samozřejmě, jakkoli se budeme snažit, prát potřebujeme. I při samotném praní však dokážeme zredukovat jeho dopad na životní prostředí. V souvislosti s dříve zmíněnými mikroplasty existují prací sáčky, které jsou schopny tyto mikročástice zachytit, díky čemuž se nedostanou až do našich řek, jezer a oceánů.

4. Sáhněte po materiálech, které lze nosit i několik dní po sobě

Svět materiálů má dva tiché hrdiny, kteří významně pomáhají redukovat potřebu praní. Prvním z nich je merino vlna, což je přírodní materiál z ovcí plemene merino, druhým technologie Polygiene StayFresh™, což je speciální úprava materiálu na bázi chloridu stříbrného.

Merino vlna

Merino vlna je přirozeně antimikrobiální, což znamená, že zabraňuje množení bakterií a jiných mikrobů. Díky tomu lze oblečení z merino vlny lze nosit i několik dní po sobě bez praní. Tato vlastnost se skvěle hodí zejména pro několikadenní treky a výlety, protože odpadá potřeba nosit pro každý den jiné tričko či spodní prádlo.

Samozřejmě je nutno poznamenat, že i merino vlna má své limity a není zcela odolná vůči zápachu. Pokud ji budete nosit několik dní bez praní, v jednom momentě zápach nutně přijde. V porovnání s jinými tkaninami však tento moment přichází výrazně později.

Počet dní, během kterých můžete nosit oblečení z merino vlny bez praní, samozřejmě závisí na několika faktorech – podnebí, ve kterém se nacházíte, intenzitě aktivity či množství potu, které tělo během této doby vyprodukuje. Vzhledem k množství faktorů je náročné odhadnout počet dní, které lze nosit merino bez výčitek, ale obecně se pohybujeme v rozmezí od 3 do 5 nošení.

S merino vlnou pracujeme v ZAJO dlouhodobě a výborná je zejména jako materiál pro základní vrstvy oblečení, které je paradoxně nutno prát nejčastěji. Kromě triček u nás z merino vlny naleznete také spodní prádlo, ponožky a více doplňků.

Polygiene StayFresh™

Polygiene StayFresh™ je speciální úprava materiálu, ve které je obsažen chlorid stříbrný - forma soli s antimikrobiálními vlastnostmi. Tato úprava je při produkci materiálů aplikována až úplně na závěr a jak prokázaly nejen laboratorní testy, ale také dlouholeté zkušenosti s touto úpravou, dokáže velmi efektivně eliminovat zápach, jinak způsobovaný množením a shromažďováním se bakterií v látce.

Díky tomu, že se v oblečení s úpravou Polygiene StayFresh™ nehromadí bakterie a plísně, není nutné jej tak často prát, což šetří vodu, energii, čas a peníze.

Jelikož hromadění bakterií a plísní navíc ubližuje celkové životnosti produktů, oblečení ošetřené touto technologií vydrží déle a proto jej není třeba tak často měnit za nový kus.

Technologii Polygiene StayFresh™ jsme otestovali na našich multifunkčních šátcích Unitube, kde se mimořádně osvědčila, proto ji postupně plánujeme aplikovat na další a další produkty, počínaje připravovanou novinkou – lehkou a vzdušnou mikinou Terra.